Slovo „feeder“ pochází z angličtiny a znamená krmítko nebo krmit, čímž vlastně určuje jeden ze základních principů lovu na feeder. Tím dalším principem je, že k indikaci záběru ryby se používá velmi citlivá a měkká špička, na jejímž ohybu lze rozpoznat, zda se ryba zajímá o naši nástrahu na háčku. Na druhou stranu lov na feeder je v podstatě klasická položená, typy zátěží, montáže a použité nástrahy jsou velmi podobné, ovšem s tím rozdílem, že na klasickém „policajtu“ nebo swingeru nejsme schopni rozpoznat velmi jemné záběry, kdy ryba nástrahu pouze ochutnává. Při klasické položené můžeme nahradit indikaci feederovou špičkou předšpičkovým čihátkem, čímž dosáhneme shodné citlivosti na záběr jako u feederového prutu. Feederový prut nám také umožňuje lovit v místech, kde klasická položená či plavaná není možná, čili v silných proudech, hlubokých výmolech na řekách a to i na poměrné velké vzdálenosti. Toto ovšem není jediné určení feederového prutu. Velmi často se využívá také při ultra lehké přívlači, především při lovu na marmyšku a mikrotwistery.

 

Indikace záběru

V indikaci záběru je největší rozdíl feederu oproti klasické položené. Nepoužívají se zde žádné přídavné indikátory (čihátko,policajt atd.). Tuto funkci zastává velmi jemná špička feederového prutu, která se podle pohybů vlasce ohýbá a vibruje. Díky tomuto systému lze odhalit i drobné a opatrné záběry, které by při použití klasických metod nebyly vůbec rozpoznatelné.

Feederové špičky jsou výměnné a mají různou tuhost pro použití v různých podmínkách, zejména podle síly proudu. Označují se obvykle číslem, které udává, při jaké zátěži (v uncích, 1oz. +- 24 g) se špička ohne do pravého úhlu. Jejich konec bývá natřen reflexní barvou pro lepší viditelnost jemných pohybů.